Dopis, který nám smrděl


Před půl rokem nám přišel do firemního e-mailu dopis, nad kterým jsme žasli. Co to je? Je tohle možné? Máme se jím vážně zabývat? Na dopis jsme odpověděli. Ale reakce jsme se nedočkali, tak jej házíme na sklo do našeho blogu. Ať posoudíte, s čím se musíme setkávat. Jméno pisatele jsme změnili.

Vážená paní Dudová,

chtěl bych si u Vás nechat zřídit několik ochranných známek, které, doufám, mi do budoucna donesou velký zisk.

Proč? Vycházím ze zkoumání historie i současnosti. Uvedu Vám několik příkladů, z kterých bude patrné, že být držitelem práva na ochrannou známku či patent je vcelku dobrý kšeft.

V roce 1920 byli v Americe čtyři výrobci rádií. Každý jednotlivý výrobce byl držitelem jednoho patentu. Kdyby se tyto čtyři patenty spojily, vznikl by rozhlasový přijímač té největší kvality. Ale patenty se nespojily. Lidstvo bylo touto šachovou partií na několik dlouhých let ochuzeno o rádio, které by bylo v té době výkřikem moderní doby. Čtyři patenty, čtyři výrobci a čtyři značky rádií, které každé stálo za zlámanou grešli. Kdybych byl držitelem jednoho z patentů, mohu nadělat miliony. Prodejem, vydíráním, soudní řežbou.

Bratři Wrightové, vynálezci letadla, které skutečně létalo, si patenty na svůj vynález chránili natolik důsledně, že tím na dlouhých deset let zcela zbrzdili vývoj letadel.

Nejabsurdnější jsou v nynější době lékařské patenty a ochrany. Tedy v oboru, který by měl být ze zásady ušlechtilý a neziskový. Vinou ochrany značky a receptury se poměrná část lidstva nedostane k lékům, které léčí pro nás běžné a život neohrožující nemoci. Pro jiné to jsou pak nemoci zhoubné a životu velmi nebezpečné. A to jen proto, že ceny za tyto léky jsou vinou ochrany značky a receptury dražší o 70 %.

V případě lékařských patentů lze argumentovat, že vyšší cena zaručuje vývoj dalších léků. To by bylo krásné a šlechetné, kdyby nebylo veřejným tajemstvím, že na vývoj nových léků jde pouze 15 % z rozpočtu farmaceutických firem. Zbytek je placen z veřejných rozpočtů toho kterého státu. Takže 70 % ceny léků je patent. A obyvatelé chudých zemí můžou umírat a umírají na nemoci, které jsou jednoduše léčitelné. Jak chamtivě arogantní.

Farmaceutické firmy nyní, krom jiného, vyvíjejí nepoměrně méně nových léčiv. A to i přesto, že trh se plní stále novými jmény léčiv. Jak je to možné? Na léky končí patenty. Tak je farmaceutická firma přejmenuje, nový název zaerkuje, jak říkáte, a tím si zajistí výdělek na dalších několik desetiletí. A na několik dalších desetiletí upře jejich blahodárné účinky obyvatelům chudých zemí.

Víte, paní Dudová, proč Velká Británie neoplývá velkými hudebními jmény vážné hudby? Zavedla totiž v 18. století autorskou ochranu. V době, kdy Mozart chrlil z Vídně jednu dechberoucí sonátu, operu či skladbu za druhou, Velká Británie se, co se týká skladatelů, vylidňovala.

A novodobý firemní troll, společnost NTP. Společnost NTP je jedna z mnoha firmiček, které jsou držiteli patentu. Nic nevyrábí, neprodukují, nejsou ku prospěchu. Jen drží patent a čekají na příležitost. Nuže firmička NTP vysoudila na firmě Research in Motion, vyrábějící telefony BlackBerry, 612 milionů dolarů. Pro výrobce mobilních technologií je v džungli držitelů práv téměř nemožné vyvíjet nové modely. Technologie je tak neskutečně brzděna. Vývoj je uměle zastavován.

Bohužel nejsem držitelem patentu. Hlavu na to nemám. Ale na to, abych se choval jako parazitická firmička NTP, na to dost silný žaludek mám.

Takže chci Vás poprosit o zaerkování těchto názvů a sloganů. Jistě tušíte, že doufám v to, že mnou zaerkovaný název či slogan bude nutně potřebovat nějaký gigant, kterého tak budu moci ošulit o nějaký ten milion. Důchod je za rohem. A já si ho chci skutečně užít.

Takže:

Názvy

HIValis

Aids-stop

Onkostop

Onkalis

Slogany

Jarní vůně

Jarní vánek

Pohlazení jako od maminky

Cool prázdniny

U názvů poprosím o zaerkování celoevropské. U sloganů bude stačit zaerkování v České republice. Je to investice do budoucnosti. To jistě chápete.

V neskonalé úctě

Kamil Saranče


  je lepší mít zaeRkováno®

cerne.png